PŮLNOC V POHRANIČÍ
Taneční magazín
POUTNÍCI PO HVĚZDÁCH
Taneční aktuality
ČR-Vltava, Vizitka
Záznam rozhovoru k novému albu KOMMOK
ČR-Vltava, Telefonotéka
Záznam pořadu
Radio Proglas
Záznam pořadu
Saitenspiel 3/2009, Isolde Jordan
S novým CD „Ziegether“ přijel do Tyrolska do Innsbruckého Bierstindlu excelentní český citerista Michal Müller. Není zde neznámý, již před asi pěti lety zde nadchnul publikum svou hudbou, která je protkána prvky popu, jazzu, a slovanského folklóru, svou spontánní, přímou a improvizační hrou a výrazově silným hlasem, jež jsou ingrediencemi jeho jedinečného a nezaměnitelného zvuku. I tentokrát to byl jedinečný hvězdný zážitek. Mohli jsme zažít citeristu, který ovládá nejrůznější technické a rytmické raffinesy s úžasnou lehkostí a svůj zpěv doprovází naprosto virtuózním způsobem, jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě.
Velký dojem zanechalo nejen jak, ale také co se tento večer hrálo a zpívalo. Michalovy skladby se vymykají pouhému zábavnému stylu, do kterého bychom jeho hudbu na první pohled mohli mylně přiřadit. Jsou emocionálně velice silné s lyrickým obsahem, což také vyplyne na povrch v momentě mezi „písničkami“ (jak své skladby nazývá) , když vypráví o obsahu (často českých) textů...
Člověka toto vystoupení prostě dostane se vším všudy, ve své hudbě je Michal Müller doma a autentický. I když mimo jiné vypráví, jak nová deska vznikla, jak namáhavě a pečlivě na ní pracoval, jak spontánně nakonec pro obal použil obraz, který malířka roztrhla a zahodila. Tolik o koze (Ziege), která se společně s citerou (Zither) stala „ZIEGETHER“...
Recenze CD „ZIEGETHER“ – Karel Růžička pro MUZIKUS
Na trhu se nedávno objevilo velice zajímavé sólové album citeristy Michala Mullera s názvem Ziegether. Michala známe především ze spolupráce s Olinem Nejezchlebou a Standou Barkem v seskupení NJOREK.
Použití citery jako koncertního, ale i jako doprovodného nástroje není úplně nejčastější a to nejen na našem trhu.
Michalova virtuozní hra a všechny kompozice na této desce nenechají po prvních taktech na pochybách ani toho nejzatvrzelejšího odpůrce folkové hudby, že se jedná o výjimečnou záležitost. Müller svou dokonale zvládnutou virtuózní technikou hry a kompoziční invencí snadno unikl nebezpečí monotónnosti jediného doprovodného nástroje na celé desce.
Hned první skladba Theme in G je bravurní ukázkou graduovanou perkusním stylem hry a skvělou prokomponovaností. Ta krásně přechází v druhé skladbě do líného valčíku Dívam se dívám, kde se "lidé tu a tam zastaví, a zahledí". Lidovka Chodila matička je harmonicky a rytmicky nádherná píseň, intro a celý doprovod včetně flamenco kadence se náhle zlomí v kontrastu do jednoduché melodie folk songu samotného s dramaticky děsivým textem nešťastné matky.
Skočná lidovka Z Vojtěchova je zde prezentována v neotřelé úpravě a s nesmírně zajímavým starým lidovým textem o tajemném koření na ktéré panny vojtěchovský chodějí a kde následně: " všechny panny vojtěchovský s ním se kouřily", vždy těsně před východem slunce....Hmmm...
U Kroužení jsem si vzpomněl na skladbu Andyho McKee Drifting a při poslechu celého Michalova CD na Michaela Hedgese hrajícího na harfovou kytaru.
Kroužení na mě působilo se svými pravidelnými perkusními údery a temným laděním jako soundtracková hudba z temného bludiště, kde někde uprostřed se objeví radostné světlo.
U Probuzení na první pohled monotónní doprovod krásně akcentuje náladu písně a textu.
No a na závěr překrásná ukolébavka Duuu v duuuetu s Kateřinou Fialovou. Müllerův zpěv se zde zajímavě zjemní do krásné měkké polohy v kontrastu s ostatními zpívanými písněmi a člověk se jen může ptát, do jaké míry je za tou změnou Kateřina.
Co dodat?
CD koupit, načít dobré víno a poslouchat.
Saitenspiel 5/2004, Cena Ernsta Volkmana - soutěž
...Nicméně nejen publikum, ale i odbornou porotu zvláště oslovil multitalent, který jak v oblasti "klasické" tak "populární" projevoval neobvyklé nadání. Vzhledem k tomu, že v soutěži nebyla udělena první cena, rozhodla se porota udělit zvláštní cenu za "populární" hudbu, která by se v budoucnu měla stát neoddělitelnou součástí soutěže.
Tímto byla celá soutěž obohacena o nový aspekt, který by měl hudebníkům umožnit mnohem lepší vlastní vyjádření, přičemž hlavní linie soutěže, kterými jsou klasika (renesance, baroko, klasika) a moderna zůstanou nedotčeny. Tato zvláštní cena byla udělena Michalu Müllerovi...
Regionální Tisk - Vogtland, Eckhard Sommer
Michal Müller je hledačem pokladů. Jinak se to ani nedá vyjádřit, když zažijete jeho živý koncert. Sedmadvacetiletý muzikant na svůj nástroj nehraje, on ho celebruje. Když sáhne do strun, zavře oči a ponoří se sám do sebe, pak se jedním úderem ztratí veškerá patina, kterou si s sebou tento nástroj nese. Neslyšíme žádná "zaprášená" klišé, která dnes mladého posluchače jen těžko osloví. V severočeském Varnsdorfu narozený Müller pro sebe citeru objevil a vdechnul jí nový život. Blues, Rock, Pop, Folklor, Klasiku, Jazz - žádný z žánrů nepřijde zkrátka. I lidové hudbě dodá svou virtuozní hrou moderní lesk...
www.flur2002.de
Michal Müller - Už jste ho slyšeli?
Koncert který shlédli návštěvníci Riedelhofu v Eubabrunnu, byl vskutku neobvyklý. Na programu byl Michal Müller - nadaný citerista s velice různorodou uměleckou dráhou. Všichni byli zvědaví hlavně na muziku, kterou Müller na citeru hraje. Možná to byla právě kombinace nástroje a stylu, která sem diváky přilákala.
Co pak posluchači prožili, bylo opravdové kouzlo tónů - Müller nechal svůj nástroj vyprávět - klasické blues i jeho vlastní písně zprostředkovávali více než jen hudbu samotnou. Skrze ní vyprávěl vlastní příběhy a přenášel svůj feeling mezi posluchače.
Uprostřed toho dění jeden muž sedící vedle pódia cosi nenápadně vybalil. Nejdříve poslouchal a pak se pěkně do rytmu přidal. Igor Flach – jeden z nejznámějších německých hráčů na foukací harmoniku - se právě náhodou nacházel v Klingenthalu na festivalu "Mundharmonika live" - jestli to bylo domluveno či nikoli - oba dva předvedli takovou liveperformanci, která už diváky nenechala v klidu. Blues prosakovalo do krve.
INSBRUCKER ZITHERNACHRICHTEN 8/2002
"Zimmer 503" - kritika na CD
Úplně jiným druhem hudby, avšak neméně profesionálně se prezentuje mladý čech Michal Müller, který nedávno unkončil svá studia na Vídeňské konzervatoři u profesorky Hannelore Laisterové. "Zim.503" obsahuje jeho vlastní kompozice jazz-blues-popového charakteru pro sólovou citeru občas doplněnou zpěvěm a perkusemi. Za povšimnutí stojí zvláště Müllerova schopnost a chuť improvizovat, stejně jako jeho kulatý, plně znějící citerový tón. Nechme se překvapit jeho dalšími počiny.
SAITENSPIEL 2001
...Jak je již některým známo, hraje Michal Müller na citeru takový druh blues-jazzové improvizace, příležitostně spojené se zpěvem. Obdivuhodná je hlavně skutečnost, že i ve zpívaných písních u něho citera není "degradována" pouze na doprovodný nástroj, ale je stavěna na stejnou pozici se zpěvem, přičemž často hraje sólově. Dokonce i starší posluchači byli ohromeni novými cestami, kterými se citera může ubírat.
INSAITER 1/2001
Kritika na koncert v rámci Vídeňského citerového kongresu
...Jednou z hvězd kongresu byl Michal Müller, který zde reprezentoval nejen svůj rodný kraj, ale i domací konzervatoř, neboť nesmíme opomenout zásluhy paní Prof. Hannelore Laisterové na jeho pozitivní vývoj. Michalovo improvizační pojetí přednesu s mnoha bluesovými a rockovými prvky je vždy očekáváno s velkým nadšením....
MLADÝ SVĚT 1/2000
Kritika na Conto Blues Alive IV.
První bluesovou dvanáctku rozehrají štíhlé prsty dvaadvacetiletého citeristy Michala Müllera. Citera zní hutněji než kytara a při jejích tónech zapomínám, že do podhorských domácností v Německu, Rakousku a Švýcarsku sestoupila z alpských vrchů. Zavřete oči a po basových strunách, které hráčova ruka rozechvívá v pevném rytmu, přeručkujete až k otřískanému domku, kde černý kytarista drnká jen dvěma prsty a černě zpívá o své dívce. Děti se honí kolem ohrady a kopají si plechovkou od fazolí… Vedle blues se Michalova citera rozezní skladbou Erica Claptona, fláky od Led Zeppelin, a když interpret křikne do mikrofonu "Hey Joe…," což doprovodí riffy hodně podobnými Hendrixovým, publikum vře nadšením. Kino naplnil krásný čistý zpěv a dívkám i vlasáčům se lesknou oči.
Paní profesorka Hannelore Laister, u níž na konzervatoři ve Vídni Michal studuje klasickou citeru, by asi koukala.
ROCK & POP 1/2000
Doširoka otevřená náruč blues (Conto Blues Alive´99, Šumperk)
Tradicí Blues Alive se od třetího ročníku stal sobotní blok Akustické odpoledne, který nabízí nejen "lidovější" stylové zaměření, ale na druhou stranu také méně ortodoxní pohledy na blues. Pokud někdo způsobil návštěvníkům skutečný a nepředvídatelný šok, byl to Michal Müller, hráč na citeru. Lidový nástroj, známý spíš zpod rukou alpských horalů, překvapil širokými vyjadřovacími možnostmi a jeho majitel zřejmým bluesovým cítěním - asi málokdo by čekal, že i na takový instrument lze "vytahovat" struny do blue tónů a používat další typicky bluesmanské fintičky. Když se většina Müllerova repertoáru blížila rockovým a popovým vodám (ve vlastních písních i převzatých kouscích, z nichž interpret uzemňoval zejména nápodobou hry Erica Claptona), na festivalu měl své místo a ve spojení s téměř plantovsky zabarveným hlasem přesvědčil, že blues je opravdu, jak praví známé klišé, "stav duše" a vnější prostředky k jeho vyjádření nerozhodují.
